Kontakt

603 117 808

Litina a společenské Emulgátory naší doby

Za nejvíce deklarovaný emulgátor naší doby je možné považovat Ekonomiku, nebo ještě lepé makroEkonomiku, která je tvořena souhrnem našich malých, větších i velikých rodinných Ekonomiček a firmních Ekonomik. Dále též Efektivnost, pozor neplést si s Efektností. Nově velmi cenným emulgátorem je i Ekologie, nebo rovnou Environment, tedy jednoslovné cizí vyjádření pro ochranu životního prostředí. Také Erotika? Etika, například politická, nebo i ekologická. Estetika. Elektrika, tedy hlavně ta střídavá a s ní související Elektronika. Evoluce, technická i jiná, Erudice, liská i profesní. V jednom kuse samá cizí slova, která denně slyšíme, ale tipnul bych si, že hodně lidí by je přesně definovat nedokázalo.

A co mají tyto emulgátory společného s kamnovou litinou? Kupodivu jsou propojeny pupeční šňůrou. Nevěříte? Věřte, vždyť nás výrobky z šedé litiny obklopovaly mnohé od dětství a ještě hodnou chvíli budou i naše vnoučátka, a to logicky. A s těmi emulgátory je to stejné, jako s lidmi, v některých případech spojují a v jiných dokonale rozdělují, to litina jen a jen spojuje.

Je pravda, že topit a vařit dnes na kovových ohnišťových kamnech je méně Efektivní, nebo Ekonomické, než na moderní sklokeramické Elektrické desce? Je to méně nebo více Ekologické? A jak je to či ono Efektní, Ekonomické, nebo třeba Estetické? Erudované? Asi jak pro koho…

Co člověk to názor, ovšem my bychom rádi poněkud objektivní hodnocení. A je jasné, že objektivně to bude zapeklitý problém, když pravda je jen jedna a zbytek jsou jen polopravdy, a tedy i pololži. Pokud ale vezmeme jeden emulgátor po druhém a přes něj se podíváme na to, jak si kamna na dřevo, nebo Ekobrikety stojí v porovnání s elektrickými kamny, nebo teplovzdušnou troubou s varnou sklokeramikou, zjistíme až zarážející protiklad k tomu, co jsme si původně mysleli. Je to jako porovnávat dřevěný vůz tažený koníkem s moderním offroadem. A zase bude platit, že někdo to rád horké, jiný ne. A zase bude platit u srovnání potahu s teréňákem ona závislost a nezávislost obou řešení na ropných derivátech.

Taková krásná železo-litinová kuchyňská kamínka po babičce s novým litinovým roštem, krásnými litinovými pláty se dvěma otvory a kroužkovými plotýnkami, se zdobnými a starobyle vypadajícími ohnišťovými litinovými kamnovými dvířky, s popelníkovými dvířky, co pravidelně zavrzají, když je otevíráme i zavíráme, to je prostě dech i hlas minulosti v jednom. Je to vzpomínka na dobu, která byla a tak trochu stále je, protože i ty kamna ještě jsou. A kupodivu stále plně funkční, jen v nich zatopit. Litina je zde onou pamětí doby opravdu nedávno minulé.

Nikoli překvapivě však v posledních letech tato kamínka stěhujeme z chalup a chatek do měst, kde jim pak říkáme krbová kamna, nebo rovnou kamnové krby. My lidé jsme od objevení ohně žili s tímto živlem v harmonii vždycky, považovali jsme jej za dobrého sluhu, ale špatného pána. A rozumní z nás stále ještě považují.

Ale zpět k nám domů. Dnes už umí vařit pokrmy i mikrovlna, která nehřeje a není ani naším zrakem vidět. Zvykli jsme si na to, že nás technologie obklopují a slouží nám. Taková mikrovlnka nebude asi nikdy naším pánem, jako kupříkladu hořící střecha nad hlavou. Dá se o ní dokonce říci, že je velmi Efektní a Efektivní, když šetří náš čas. Jenže, stejně se zde něco tiše plouží kolem, že? Ona otázka, co by bylo, kdyby zítra nebylo elektřiny, je totiž úděsná. On nám zkrátka nikdo nemůže zaručit, že elektřina bude navždy a všude... Ještě zajímavější je ale ptát se, kolik bude zítra stát Elektřina, kolik bude stát plyn, co udělají s cenami paliv a energií přímé daně v době, kdy všechny státy světa nemají už dávno kde brát, ale peníze potřebují stále více.

Emulgátor Ekonomika už nám dávno napověděl starou pravdu, že jednoduchá řešení jsou většinou z dlouhodobého hlediska těmi nejlepšími. Zajistit si dnes palivo, včetně Ekologického, je velmi jednoduché a v porovnání s cenami ropy a zemního plynu, od nichž se odvíjí ceny téměř všeho, jsou ceny dřeva, Ekobriket i uhlí, stále ještě stabilní a rozumně předvídatelné. Nehledě ani na to, že dřevo se dá získat poctivě a legálně prakticky zdarma, kolikrát za odvoz, nebo za trochu práce. A to ani nemluvím o tom, že většinou vyhazujeme do komunálního odpadu velmi velké procento čistého papíru ve všech možných podobách.

Ať tak či onak, zásoby ropy a zemního plynu se v dohledné době vyčerpají a do té doby už jejich cena jen a jen poroste, a ve spojení s očekávaným růstem přímých daní dokonce ještě progresívněji, než jsme původně předpokládali. Platí též naštěstí, že vyčerpat obnovitelné zásoby biomasy bude na naší planetě možné jen tehdy, pokud nebudeme s přírodními zdroji hospodařit racionálně a trend je v poslední době právě opačný. Ochrana obnovitelných zdrojů je prioritní globálně. Logicky.

Takže? Co říci na závěr? Opravdu nic nebrání tomu, aby nás hřál i za 100 let kupodivu stále ten samý oheň, který hřál naše předky už od pravěku. Nic nebrání tomu, abychom měli i ve své domácnosti alternativu možné produkce tepla z jiných zdrojů, než těch, které jsou závislé na plynu a elektřině. A protože tomu nic nebrání, ba právě naopak, je možno s jistotou říci, že si tyto alternativní zdroje každopádně opatříme. Budeme pak nejen moci sami rozhodnout, který zdroj využijeme kdy a proč, a to vždy s ohledem na vliv toho kterého emulgátoru dnešní doby, nebo jejich většiny, nebo klidně i jejich derivátů.

A uvidíme zase ve svých domácnostech to, co viděli už první myslící lidé této planety – hřejivý oheň, dárce pohody…

 

Ing. Roman Skácel

V Hodoníně 14.11.2012